Jak vybrat správný svářecí plyn pro MIG/MAG

MIG/MAG svařování (Metal Inert Gas/Metal Active Gas) je jednou z nejpoužívanějších metod spojování kovů, která se hojně využívá v průmyslu i v domácích dílnách. Tento proces zahrnuje použití ochranných plynů, které chrání svarovou lázeň před okolní atmosférou, především před kyslíkem a dusíkem. Kyslík může způsobit oxidaci svaru, zatímco dusík může vést k tvorbě pórů a zhoršení kvality svaru.

Ochranné plyny mají zásadní vliv na stabilitu oblouku, vzhled a kvalitu svaru, jakož i na průběh samotného svařování. Plyn ovlivňuje teplotu oblouku, rychlost tavení drátu i pronikání svaru do materiálu. V závislosti na druhu materiálu a typu svařování je třeba zvolit odpovídající plyn, aby byly výsledky optimální.

Díky univerzálnosti metody MIG/MAG je možné svařovat různé materiály, od obyčejné uhlíkové oceli až po nerezové oceli a hliník. Klíčem k úspěchu je právě správná volba ochranného plynu, který zajišťuje čistý, pevný a kvalitní svar.

Typy ochranných plynů pro MIG/MAG svařování a jejich použití

Existuje několik hlavních typů plynů, které se používají pro MIG/MAG svařování, a každý z nich má specifické vlastnosti, jež ovlivňují konečný výsledek svařování. Mezi nejčastěji používané plyny patří:

• Argon (Ar): Argon je inertní plyn, což znamená, že nereaguje s materiálem ani obloukem během svařování. Je ideální pro svařování neželezných kovů, jako je hliník, měď a titan. Argon vytváří stabilní oblouk, což vede k rovnoměrnému svaru s minimálním rozstřikem. Pro svařování ocelí se však obvykle používá ve směsi s jinými plyny.

• Oxid uhličitý (CO₂): CO₂ je aktivní plyn, který je oblíbený pro svařování oceli. Reaguje s roztaveným kovem a podporuje lepší průnik svaru do základního materiálu. Nicméně svařování pouze s CO₂ může vést k většímu rozstřiku a hrubšímu vzhledu svaru, proto se často míchá s argonem pro jemnější a kontrolovanější výsledek.

• Kyslík (O₂): Malé množství kyslíku se často přidává do směsi s argonem, aby se zlepšilo průnik svaru a stabilizovala oblouková plazma. Směsi argonu s kyslíkem se používají především při svařování nízkouhlíkové a legované oceli, kde je kladen důraz na kvalitu svaru.

• Helium (He): Helium, stejně jako argon, je inertní plyn, ale má vyšší tepelnou vodivost. To znamená, že zvyšuje teplotu oblouku, což je výhodné při svařování silnějších materiálů nebo tam, kde je třeba vysoký tepelný vstup. Helium se používá hlavně při svařování hliníku a mědi.

Kombinace těchto plynů vytváří směsi, které jsou optimalizované pro specifické aplikace a materiály. Například směs argonu s malým množstvím CO₂ (obvykle do 25 %) je populární pro svařování nízkouhlíkové oceli, protože kombinuje výhody obou plynů – stabilitu oblouku z argonu a lepší pronikání svaru díky CO₂.

Výběr správného plynu na základě materiálu

Pro dosažení kvalitního svaru je klíčové zvolit správný ochranný plyn podle druhu materiálu, který svařujeme. Každý materiál má specifické vlastnosti a požadavky na svařování, což znamená, že jeden typ plynu nemusí být vhodný pro všechny aplikace.

• Nízkouhlíková ocel: Pro svařování běžné oceli se často používá směs argonu s CO₂. V závislosti na tloušťce materiálu se volí vyšší nebo nižší podíl CO₂, přičemž vyšší podíl zajišťuje lepší průnik svaru, zatímco nižší podíl vede k jemnějšímu svaru s menším rozstřikem.

• Nerezová ocel: U nerezových ocelí se běžně používají směsi argonu s malým množstvím kyslíku nebo CO₂. Kyslík podporuje pronikání svaru a stabilizuje oblouk, zatímco CO₂ může zlepšit rychlost svařování. Argon samotný se používá především při aplikacích, kde je kladen důraz na estetiku svaru.

• Hliník: Hliník je náchylný k oxidaci, a proto se při jeho svařování používají čistě inertní plyny, jako je argon nebo směsi argonu s heliem. Helium zvyšuje teplotu oblouku, což umožňuje lepší průnik svaru do silnějších hliníkových dílů.

• Slitiny mědi: Při svařování mědi a jejích slitin je helium preferováno díky své vysoké tepelné vodivosti. Argon se používá při tenčích materiálech, kde není nutný tak vysoký tepelný vstup.

Výběr správné směsi plynu může také záviset na konkrétních požadavcích na svařování, jako jsou rychlost, hloubka pronikání svaru a estetické požadavky. Například při sériové výrobě, kde je kladen důraz na rychlost, se volí směsi plynů, které umožňují rychlejší svařování, i když to může znamenat menší estetickou kvalitu svaru.

MIG/MAG svařování je flexibilní a široce využívaná metoda, která umožňuje svařování různých materiálů. Správná volba ochranného plynu je klíčovým faktorem pro dosažení kvalitního a čistého svaru. Ochranné plyny ovlivňují stabilitu oblouku, vzhled svaru i jeho mechanické vlastnosti, a proto je důležité zvolit správnou směs plynu na základě svařovaného materiálu a požadavků na svařování.